Br. Slavomír Zemánek - Šaman

    Začínal jsem skautovat v Kroměříži v roce 1946, klubovnu jsme tu měli společnou s YMCA. Tam jsem taky absolvoval dva tábory, kde mi jako výrazná věc utkvěla v paměti zásadní pomoc UNRRY. V Kroměříži jsem končil jako šestník. V roce 1947 jsme se odstěhovali do Prahy – Dejvic a než jsem se stihl rozkoukat, tak komunisté skauta zrušili.
    Více vzpomínek mám na šedesátýosmý. Tady jsem se už angažoval jako činovník a stihl jsem absolvovat dvě schůze na ústředí Junáka ve zdravotním odboru. Protože si myslím, že skaut je nejkvalitnější výchovný systém bylo pro mě ctí, že se můžu podílet na jeho renovaci. Přidávala se k tomu taky ta euforie té doby. No bohužel to brzy skončilo. Poslední tábor byl Sycherák 1969, ale tady jsem nebyl celou dobu. Byl jsem takový pomocný zdravotník – poradit, vybavit lékárnu a tak… Měl jsem pak následně kvůli svému skautování problémy v práci. Tedy s nadřízenými. Pacienti reagovali na mou lilii v klopě spíše pozitivně a někteří se se mnou i po skautsku loučili. Z té doby mám ještě dvě velké vzpomínky. Při prvním výročí srpnové okupace byl vyhlášen takzvaný den ohňů a mě při něm, jako jedinému na Mníšku, shořelo auto. Nepříjemná byla taky situace, kdy nás na cestě na slučovací sjezd v Příbrami stavěli ruští vojáci a nelíbilo se jim naše skautské oblečení.
    Při posledním obnovení Junáka jsem byl na Mníšku od samého začátku. První schůzka v požární zbrojnici byla už v prosinci 1989. Opět jsem se zapojil do toho čemu nejlépe rozumím a vedl jsem zdravotní školení pro činovníky i rádce. Na tábory jsem dojížděl nejen jako „vizitující“ lékař, ale i jako otec nejdříve dvou světlušek a následně skautek. Pomáhal jsem při zdravotnickém setkání u Benešova a absolvoval jsem lesní školu ve Vlašimi. Na pravidelnou činnost již však nebylo tolik času jak bych si představoval. V současnosti jsme se ženou členy klubu old skautů a dění ve středisku sledujeme spíše zpovzdálí. Mám radost, že se středisko opět vzmáhá a věřím, že se bude moci nerušeně rozvíjet i do budoucna.    

Dopis Jaroslava Foglara Šamanovi
Foglar.pdf (273,8 kB)