Víkendová výprava

16.05.2010 06:09

Dlouho očekávaná víkendová výprava skautek krachuje. Sisi píše, že má antibiotika, Maki zas jede reprazentovat Sokola na závody, Bláňa je líná :) a my zbylé, otrkané a nebojácné pouze upravujeme víkendový program. Už od čtvrtka prší a víkendová předpověď není inspirující. Takže měníme své plány na to, že vyražíme v sobotu ráno a spát se bude, ne venku, ale hezky v teple našeho klubasu.

Sobotní ráno je chladné, nicméně zatím neprší. Vyrážíme směr Praha, odtud vláčkem motoráčkem do Berouna a ještě jednou busem kousek do Koněpruských jeskyní. Na prohlídku nastupujeme hned po zakoupení vstupenek. Milá slečna Maruška nás provází jeskyněma a ke každé zastávce má vtipné připomínky. Skalpující strop, zkamenělý chamtivý turista a nakonec opravdová tma v jeskyni všechny skvěkle baví. Pak ještě na závěr se Vendi trefuje minci do mističky, což prý znamená, že zbohatne. Takže prý všechny v budoucnu zve na pravidelné páteční hody u ní ve vile :)

Z vyhlídky u vstupu do jeskyňí jsou vidět kamenné obrazce, taky chceme jeden takový postavit, a tak hledáme cestu k nim. Ta ovšem není vůbec jedoduchá, několikrát se na 500m2 ztracíme. Vše dobře dopadne a Vendi, Máňa, Áďa s mou dopomocí staví obrovský nápis TYGŘICE z kamení. Takže tu po nás něco pěkného zůstane.

Teď nás čeká jen 7km do Srbska na vlak. Cesta nic moc, pořád se předbíháme se skupinkou důchodců. Vždycky, když na chvilku zastavíme, tak nás doženou. Nakonec asi stihli i vlak, který nám záhy ujel. Tak moc byli rychlí.

Do klubasu se vracíme unavené, ale ještě nás čeká jedna důležitá věc – udělat si večeři. Máme ingredience na palačinky a i pánvičku. I přesto, že naše palačinky rozhodně ani zdaleka jako palačinky nevypadají, tak se vše sníme (co nám taky zbývá, že :) ). Před spaním ještě několik velice zajímavých her jako např. Chameleon a „Už to cítím!“. Spát se jdeme vcelku pozdě, ale ráno brzo vstávat nemusíme, tak co..

Ach jo, už je ráno. Ale Vendi si chystá pro nás pro všechny príma snídani :) Ještě tu uklidíme, zahrajeme na kytaru, pozdravíme své rodiče, co pro nás přijeli a frčíme domů. Jo, zas to bylo suprový.

    Kuki


Bez názvu 1